Byl to projev starého muže, který bych chtěl být uznáván jako T.G. Masaryk nebo alespoň Václav Havel.

Ale je to marná snaha. Poslední novoroční projev Václava Klause nepůsobil ani jako poslední, ani jako prezidentský a dokonce ani jako klausovský. Tedy mentorský, varující a poučující.

Tradiční a obligátní popřání všeho dobrého do Nového roku na začátek, slova o naději, zopakování staré nepříliš originální teze, že se máme vlastně dobře, pak pár opět nejasných a neodvážně zamaskovaných poznámek o jakýchsi „samozvaných spasitelích“ a „našeptávačích“, něco málo proti Evropské unii, lehoučká kritika politiky (je třeba trochu promluvit lidem z duše přece) a výzva, abychom táhli za jeden provaz. A to je všechno. A je to málo.

Jestliže je pravda, že se Klaus vrátí po skončení svého prezidentství do běžné politiky v nějaké nové roli, měl tu starou opustit ve velkém stylu. Jenže on to neumí.

Na režii Klausova posledního novoročního projevu je vidět, jakými lidmi je současný prezident obklopen. Arogantními a povýšenými, ublíženými a ve své malé sektě uzavřenými poradci a tajemníky, kteří žijí s pocitem, že jim nikdo nerozumí, že jich nikdo není hoden a že se oni nemusí s nikým bavit. Jakmile se tečka za prezidentováním ocitla v rukou psychicky poněkud rozbouřeného bojovníka s Antikristem Petra Hájka a Ladislava „protivšem“ Jakla, asi z toho nemohlo být nic jiného než studený a odtažitý projev unaveného člověka, který je otráven, že už moc nerozumí tomu současnému „elektronickému světu“.

Takže žádné rozloučení, po kterém si desítky tisíc televizních diváků řeknou alespoň: „Jo, byl vlastně dobrej.“ Nebo dokonce uroní pár slz. A bude jim třeba i odchodu Klause z funkce prezidenta doopravdy líto. Tomu ale V. K. nedal žádnou šanci.

A pak ta amnestie... Studenost a odtažitost celé Klausovy novoroční show nešly snad podtrhnout víc. Před dvaceti lety vznikla samostatná Česká republika a mimochodem, vyhlásil jsem dílčí amnestii. Víc na našem webu. Nashle.

A přitom je to nesmírně zásadní věc. Mělo sice asi jít o nějaké rozlučkové mocnářské gesto, ale Klaus také mimo jiné zastavil trestní stíhání, která běží už přes osm let a kdy jde zároveň o činy, u nichž nehrozí víc než deset let vězení. (Celý text amnestie najdete ZDE.) To může ochránit velké množství lidí, kteří provedli něco moc špatného. Neznamená to náhodou třeba konec kauzy Mostecká uhelná? Tady by nějakých pár slov navíc tedy opravdu neuškodilo. Například o tom, proč jsou parametry Klausovy amnestie nastaveny zrovna takhle.