Je hezké, když se vláda projeví nějak moderně, progresivně, tak, jak by se mělo. Je smutné, že se tak skoro neděje. A ještě smutnější, že když už se to stane, je to spojeno třeba s podezřením z korupce.

To, že ministr práce Jaromír Drábek ohlásil rezignaci kvůli tomu, že jeho podřízený upadl v podezření z podplácení, je chvályhodné.

Dá se mu i prominout, že to trvalo tři dny, které uběhly od zatčení jeho náměstka Vladimíra Šišky. Na české poměry je to kosmická rychlost.

I když je fér přiznat, že zrovna za Nečasovy vlády se přijímání zodpovědnosti ministrů velmi zpružnilo.

A je moc dobře, že jsou za týden volby. Ono křičet dva roky, že zatočíte s korupčníky, a pak jednoho podezřelého najít mezi svými, navíc na úřadě, který rozděluje nejvíc peněz z celého rozpočtu, to už by TOP 09 asi úplně zabilo.

Docela pozoruhodné je Drábkovo vysvětlení. První dny nechtěl reagovat vůbec. Faktem je, že policie přišla na jeho úřad, když si vyjel dělat volební kampaň, o zatčení se dozvěděl se zpožděním a policie ani jemu, ani jeho úřadu, ani veřejnosti nesdělila vůbec žádné podrobnosti. Ani to, za co náměstka Šišku vlastně stíhá.

O ministrově rezignaci rozhodlo až uvalení vazby. Drábek své hnutí vysvětlil právě tím, že nejen policie a státní zástupce, ale už i soud řekl, že se něco vážného děje, a na to je už potřeba reagovat.

Tuhle Drábkovu hranici zodpovědnosti je dobré si zapamatovat pro příště. Ono to může být úpřímně řečeno opravdu docela těžké. Našlo by se až příliš mnoho případů, kdy policie někoho zatkne, aniž by k tomu měla nasbíráno dost důkazů. Nežijeme v ideálním světě, je to občas nutné zlo a daň za to, že celý systém, obecně vzato, vlastně funguje.

Jenže pro ministra, pokud bychom byli přísní, a my máme být, to také může teoreticky znamenat úplně zbytečný konec kariéry. Takže kdy má přijít ta chvíle, když už aféru nelze považovat za bublinu nebo nedorozumění, které se vysvětlí?

Drábkova cesta vlastně tedy není vůbec špatná. Je to dobrý návod pro ministry, až jim příště zatknou náměstky.

Soud zatím v případě náměstka Šišky nerozhodoval o vině, ale jen o tom, jestli obviněný uteče nebo ovlivní svědky. Ale musel už číst spis, udělat si alespoň předběžný názor na důkazy. A neřekl, že je to celé hloupost, že náměstek Šiška může domů. Čili je to dost vážné na to, aby veřejnost mohla chtít odchod i ministra, který je navíc Šiškův dlouholetý velmi blízký spolupracovník.