V uplynulých dvou týdnech jsme na IHNED.cz provedli první velké srovnání všech doposud známých relevantních kandidátů na prezidenta. Přímá volba má totiž proběhnout už za zhruba deset měsíců. 

Osm kandidátů na prezidenta dostalo dvacet otázek. Například, jestli by jmenovali vládu, které by se jakkoli účastnili komunisté, což je věc, která může příštího prezidenta bohužel velice snadno potkat.

Zajímalo nás také, jak a v čem by byli jiní než Václav Klaus. Takže jsme se zeptali, jestli by například veřejnosti vysvětlovali, proč udělili tu kterou milost. Nebo, jestli by byli na rozdíl od současného prezidenta ochotni předkládat majetkové přiznání.

A protože prezident může být silným hráčem v různých klíčových rozhodnutích státu, zkoumali jsme také, jak by si dnešní kandidáti poradili třeba s takzvanou fiskální unií, kterou Klaus i premiér Petr Nečas odmítli nebo se sociálními nepokoji na Šluknovsku.

A výsledek?

To, čemu jsme v redakci říkali "prezidentské primárky IHNED.cz", prozradilo docela hodně o tom, jaký by byl který kandidát prezident. A ještě víc o tom, jak se bude který chovat v kampani, která už v podstatě začala.

Nejdříve se podívejte, jak kdo k dotazníku přistoupil.

Nejprve kariérní úředník, dočasný provizorní premiér, dnes člen vedení Evropské banky pro obnovu a rozvoj a zatím jasný favorit volby Jan Fischer.

Na výsledku mu evidentně záleželo ze všech kandidátů nejvíc. A dal si také největší práci s odpověďmi. Tedy určitě pokud jde o jejich rozsah.

Obsahově to totiž Fischer zrovna nevyhrál. Jeho odpovědi na konkrétní otázky jsou místy až úděsně rozvláčné a nekonkrétní. Takové ty velké, ale nicneříkající pravdy.

Jmenoval by Fischer vládu spojenou s komunisty? „Jako prezident republiky bych ctil ústavu (napsal malé ú) a své pravomoci bych důsledně využíval v zájmu občanů naší země...

Aha.

Dobře, jak by se mělo pomoci regionům, jakým je třeba Šluknovsko?

„Klíčová je intenzivní pomoc tomuto regionu a všem jeho obyvatelům ze strany státní správy. Základem řešení je komunikace s občany, ať už formou intenzivní sociální práce nebo pravidelných jednání představitelů …“

To Miloš Zeman nezklamal. Odpovídal briskně, měl nadlhed a řeklo by se, že si na nic nehrál.

Přemysla Sobotku, místopředsedu Senátu, který stále ještě bojuje o nominaci v primárkách své ODS, dotazník velmi nebavil. Jeho odpovědi působí unaveně.

Například u otázky, co má stát dělat, aby nedopadl jako Řecko, se zmohl jen na nejasné: „Otázka spojená s přijetím eura, které nepovažuji za rozumné“.

Jeho protivník a europoslanec Evžen Tošenovský projevil mnohem větší zápal. Je o něm slyšet mnohém méně, takže se musí snažit.

Z jeho odpovědí bylo znát, že nad otázkami přemýšlel, ale bohužel se i tady projevil jeho odvěký handicap, příliš velká opatrnost.

Tam, kde se mohl říct něco výrazného, nebo kde se mohl vymezit vůči Václavu Klausovi, raději zůstal při zdi. Tošenovského nevýraznost a Sobotkova přílišná flegmatičnost docela dobře potvrzují, že se v průzkumech prezidentských preferencí oba pohybují až u samého dna. Veřejnost víc preferuje dokonce i takové outsidery, jakou je třeba Jana Bobošíková.

Pečlivý mluvčí Roithové

Zuzana Roithová, lidovecká europoslankyně, byla příjemným překvapením. Zcela splnila všechny požadavky středně náročného redaktora/autora dotazníku - odpovědi neodflákla, ani nad otázkami neohrnovala nos. Odpovídala celkem jasně.

A vlastně sympatická (i když z pohledu novináře lehce otravná, nakonec ale snesitelná a užitečná) byla i snaha jejího mluvčího Martina Horálka vylepšit své mandantce pozice. Horálek sledoval vše, nepodcenil dokonce ani pořadí kandidátů ve fotogalerii. A když třeba se svými požadavky neuspěl, zachoval decentní tvář a neopomněl zdůraznit, že je i nadále k dispozici, aby "zajistil odpovědi Zuzany Roithové na jakékoliv dotazy z Vaší redakce a zajistil v jejím diáři prostor pro další případné rozhovory. Zdraví a slunečný víkend přeje MH". Perfektní.

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Dejme tomu, že jako člen vlády zmítané vlastními problémy neměl moc času. Protože otázkám opravdu moc nedal.

Pozoruhodná byla snad jen jeho odpověď na otázku, zda by jmenoval vládu opřenou o komunisty.

"Není-li možná jiná koalice, nelze se tomu vyhnout," odpověděl předseda TOP 09.

Možná to byl projev čirého realismu. Možná bychom měli ocenit upřímnost a to, že se Schwarzenberg neschovává za silácká slova.

Na druhou stranu, od lídra druhé největší pravicové strany, která si navíc myslí, že je vůbec ta nejpravicovější, je to trochu nečekaná a nepěkná rezignovanost.

Švejnar a Dienstbier zklamali

Vysloveným zklamáním jsou ekonom Jan Švejnar a senátor a velká hvězda ČSSD Jiří Dienstbier. Ani jeden na prezidentský dotazník neodpověděli.

U Švejnara se to dá ještě pochopit. Krátce po odeslání dotazníku se rozhádal s ČSSD, která ho postavila ve svých primárkách proti Dienstbierovi. A soupeřit s nějakým senátůrkem se věhlasnému ekonomovi zřejmě moc nelíbilo. Z kampaně vycouval. Alespoň prozatím. Není to potvrzené, ale několik dobře informovaných lidí tvrdí, že Švejnar se ani prezidentem stát nechce, protože by měl získat prestižní práci v USA a jeho dosavadní účast ve hře o prezidenta má být spíš stvrzením jeho důležitosti. Uvidíme.

Nicméně přístup senátora ČSSD Jiřího Dienstbiera je zarážející.

Neodpovídal nejdřív ani na urgence. Pak v telefonickém rozhovoru řekl jen: "Jo aha, já na to úplně zapomněl." Přislíbil tedy alespoň, že byť je na cestě do Brna a má sebou jen iPad, odpovědi do druhého dne dodá. Nedodal. Do žádného dne.

Jiří Dienstbier je v současnosti možná nejpopulárnější politik v zemi. Při pohledu z blízka je ale těžké pochopit proč. Působí nesmírně pasivně. Už jeho výběr do role prezidentského kandidáta byl rozpačitý. Sám Dienstbier přiznal, že o to nijak neusiloval, ale že když chtějí, tak to vzal. To je ale strašně málo.

Takže, kdyby byl prezidentský dotazník IHNED.cz opravdu primárkami, kdo z kandidátů by se měl stát prezidentem?

Švejnar ani Dienstbier rozhodně ne. Proč by se měl stát prezidentem někdo, kdo nejspíš ani nechce.

Přemysl Sobotka? Ne. Možná se mu zdá, že si vystačí s tím svým ležérním projevem, který ho řadí v oblíbenosti politiků na přední místa. Ale nevystačí. Od prezidenta nebo od někoho, kdo se jím chce stát, se čeká mnohem víc.

A podobně je na tom Schwarzenberg. V primárkách IHNED.cz prohrál proto, že je odbyl. Samotná kampaň bude celkem jistě jiná, ale je dobré vědět, že když v blízkosti nejsou televzní kamery a široké publikum, ministr zahraničí zase tak hvězdný není. A za dřívější zásluhy by se funkce prezidenta udělovat neměla.

Kdyby přímá volba prezidenta vypadala asi jako televizní reality show, třeba jako Československo hledá superstar ve vile vyvolených, vyhrál by asi Miloš Zeman.

Je přímý, je zábavný (nebo spíš nejzábavnější ze všech kandidátů) a lidé by nejspíš ocenili, že jde v některých otázkách proti proudu. A v některých, třeba jako je školné, zase s tím správným proudem.

Jenže u Miloše Zemana je děsivé to, co ho obklopuje. (Pro leckoho vedle jeho názorů samozřejmě). Za Zemanem stojí lidé jako Miroslav Šlouf s nepěknou komunistickou minulosti a podezřelou lobbiystickou současností. Nebo třeba severomoravský hejtman Jaroslav Palas, na kterého by se teď měly úřady podívat hned po Davidu Rathovi.

Ani Evžen Tošenovský by primárkami IHNED.cz neprošel. I když nějaké body za snahu určitě zasluhuje.

Problém téhle kdysi velké naděje ODS je v tom, že nepůsobí jako silná autorita. Byl příliš opatrný už v dobách, kdy ho polovina ODS marně vyzývala, aby převzal stranu po Václavu Klausovi a je opatrný a nevýrazný i dnes.

Příliš rozvláčný Fischer

Za to Jan Fischer je až obdivuhodně cílevědomý. Jako první z kandidátů spustil prezidentskou kampaň. Najal si tým lidí, má volební kancelář a naprosto vážně vzal i prezidentský dotazník IHNED.cz.

Dokonce nám v redakci trochu zavařil. Tam, kde ostatní odpovídali jednou dvěma větami, Fischer napsal v podstatě celý komentář. A jeho mluvčí Sabina Tančenová, která dříve pracovala pro Václava Havla, žádala o zachování celé sáholouhé odpovědi. Nakonec jsme se rozhodli, že je zachováme. I to totiž o Fischerovi něco vypovídá.

Ve škole by za ně asi dostal jedničku, za píli. Ale člověk se jen těžko brání dojmu, že Fischer tím rozsahem svých odpovědí jen maskoval jakousi prázdnotu.

Primárkami IHNEDu by Fischer neprošel. Působí chladně, odpovědi jsou spíš vypočítané, zároveň ale neškodné, upovídané a bez chuti a zápachu.

To, že Fischer zvládl několik měsíců vést provizorní vládu, že se nezhroutil, když mu volal Obama, a že je jistě schopným úředníkem, to všechno ještě neznamená, že se nemá stát hlavou státu. Ta má být osobností. Nemá jen vést provizorně úřad, než se najde někdo opravdový. Ale možná je brzy, možná se Fischer ještě ukáže. Do kampaně rozhodně investuje nejvíc ze všech kandidátů.

Zbývá lidovecká europoslankyně Zuzana Roithová. V přímé volbě zatím nemá moc šancí, není tak známá a populární jako Fischer nebo Zeman. Nebude mít za sebou silnou a bohatou stranu jako kandidáti ODS a ČSSD.

V primárkách na IHNED.cz ale dopadla asi nejlépe. Nebála se například na rozdíl od Fischera slíbit, že kdyby nezvládla zabránit vládě, v níž by byli komunisté, rezignovala by.

Jenže, nebyla Roithová prezidentkou z nouze? Nepůsobí v prvním velkém srovnání kandidátů nejsympatičtěji jen proto, že ostatní jsou slabí?

Pro čtenáře IHNEDu nejspíš ano. Protože u nich nevyhrál nikdo. Do všech dílů prezidentského seriálu jsme vkládali anketu s otázkou: "Koho byste volili jako prezidenta?" Na začátku měla asi 300 účastníků, po necelých dvou týdnech zhruba 7000. Kdo měl nejvíc kliků? Byla to položka s názvem: "někoho jiného". Celých 20 procent hlasů. Teprve pak následuje Jan Fischer se 17 procenty a další kandidáti.

Takže „komu jinému“ máme poslat náš prezidentský dotazník?