Jiří Paroubek má fotbal rád a fandí Slávii. Sám si dřív tu a tam kopl za ČSSD v přáteláku mezi týmy politků. A občas si i dnes vyrazí do hlediště mezi diváky. Ale tam se Jiří Paroubek chce cítit bezpečně. Chce tam mít policisty v helmách a s pendreky.

Včera se Paroubkova ČSSD pokusila ve sněmovmě prosadit docela originálně nazvaný bod: „Selhání ministra vnitra při zajištění ochrany životů, zdraví a majetku občanů“. Terčem byl ministr Ivan Langer z ODS, který prosadil, že od ledna si mají bezpečnost na stadionech pohlídat samotné kluby a policii mají volat až v případě krajní nezvladatelnosti fanoušků. Nebo spíš těch blbů, které baví hlavně mlácení do jiných fanoušků. Langer je často dobrý terč, ale tahle Paroubkova válka s vládou zavání, jemně řečeno, nepromyšleností.

Nebo ne. Je to úplná pitomost.

Podle Paroubkovy logiky je takový fotbalový zápas prostě něco, kde vždy jde tak nějak přirozeně o něčí život, zdraví a majetek. Je to podle něj vlastně normální. A nevadí mu to. Jen u toho chce mít policii. Zvláštní. Když něco pravidelně ohrožuje život nebo zdraví, neřeší se to primárně policií, ale okamžitě se to zakáže. Třeba u krádeží jde o majetek a je to také zakázané. A také se tam policie posílá až poté. V mojí bance, kde krádež samozřejmě hrozí, žádná policie neustále nehlídkuje. Dobře, na fotbale se přece jen sejde víc lidí než v bance.

Takže je to o tom, že když je někde hodně lidí pohromadě, chce tam mít Paroubek pro jistotu také hodně policistů? Třeba jako kdysi na CzechTeku?

No, dejme tomu, že si lídr opozice Paroubek ve skutečnosti přeje fotbalové zápasy jako mají třeba v Anglii. Diváci tam sedí metr a půl od lajn, obyčejně fandí a užívají si to. Na fotbal tam chodí celé rodinky s dětmi a také pak normálně odejdou bez šrámů a boulí na hlavách. Ne, jako v Česku, kde si kluby až moc zvykly na to, že se o publikum, které je hlavní součástí jejich byznysu, postará stát (policie) a tak do hlediště v klidu pustí desítky hlupáků se zbraněmi.

Paroubek má v jedné věci pravdu. Jen v jedné. Hned první zápas bez policie z předminulého víkendu úplně nevyšel. V Brně se s Ostravou hrálo dvě minuty a pak nějací pitomci prolomili plot, začala bitka a policie stejně musela na stadion přijít.

Byla to ale zároveň úžasná ukázka toho, jak moc velkou ránu potřebují prvoligové kluby dostat, aby se probraly a začaly se samy starat o své diváky. Od nich přece vybírají vstupné, jim prodávají dresy a podle jejich návštěv také získávají sponzory. Co jiného je probere, než takováhle změna, která třeba není dokonalá a bude chvíli bolet.

Pořadatelé z Brna si za mnoho měsíců, co věděli, že se budou muset obejít bez policie, vyškolili personál tak, že jim pak přes kontroly výtržníci pronesli i kovové tyče. (To je obzvlášť nepochopitelné, třeba na koncert nějaké slavnější hudební skupiny nelze pronést ani malou petlahev s vodou. Jak to, že tam to jde? A bez policie. Je to přitom stejně veřejná akce jako fotbal.)

Nemá smysl poslouchat poplakávání prvoligových fotbalových klubů, že nemají na vlastní pořádnou ochranku peníze. Kdo je nutí hrát první ligu? Když chtěly kdysi Blšany hrát první ligu, také si museli rychle pořídit silnější svétla, aby se na jejich vesnickém stadionku dalo navečer hrát. (Pravdou je, že to, jak jejich mecenáš Chvalovský sháněl peníze, se snaží policie rozklíčovat už sedm let a stále marně. Což je ovšem jiná kapitola.)

Nebezpečné je, že tohle poplakávání má zastánce v Paroubkovi. Jestli to totiž myslel ve sněmovně vážně (a není vyloučené, že ne, protože to mělo být živě na ČT 24 a tam chce být Paroubek vždy viděn jako neúnavný kritik vlády, která dělá všechno špatně), tak chce opoziční lídr jen udržet tu ostudnou úroveň českého fotbalu i v dalších sezónách. Prostě žádná Premier League.